pondělí 29. října 2012

neděle 21. října 2012

Výběr filmu na promítání 23.10.



Začátek 18:00
Téma:

Paul Verhoeven
Nepochybně nejslavnější nizozemský režisér na sebe poprvé upozornil již v roce 1973 snímkem Turkish Delight za který získal v následujícím roce Oscara (v kategorii nejlepší cizojazyčný film). Jeho filmy jsou velice kontroverzní, převážně satiry, vyznačující se překrásným a nadčasovým vizuálem. I když jeho filmografie obsahuje velice známé filmy jako Základní instinkt, Maso a krev, v následujícím Biografu se zaměříme na jeho tři významné sci-fi, které významně ovlivnily celý žánr.


Martin Fiala

RoboCop (CSFD)



Total Recall (CSFD)



Hvězdná pěchota (CSFD)

pondělí 15. října 2012

Andrej Arseňjevič Tarkovskij


Začátek: středa 17.10. 17:30
Téma:
Andrej Arseňjevič Tarkovskij


Osamělý, výlučný.

Náročný, soustředěný pohled do nitra, spojení básnivosti a meditace v čase, mysticismus, konzervativní zdůrazňování rodinných a náboženských hodnot v lidském životě.
Stalker (CSFD)



Andrej Rublev (CSFD)



Nostalgie (CSFD)


pátek 12. října 2012

Pan Freud a film


Psychoanalýza byla coby seriozní léčebná metoda už mnohokrát zdiskreditována pro svoji vágnost, špatně prokazatelné výsledky, a nekompatibilitu s vědeckými poznatky o fungování lidské mysli. Sigmund Freud však svými psychologickými koncepty zasáhl do mnoha odvětví kultury a ovlivnil celé generace umělců a filozofů.

Freudův strukturální model osobnosti a jemu příbuzné koncepty podle mě představují velmi zajímavý nástroj interpretace umění, který nám může pomoci odhalit mechanismy skryté za mnohdy matoucí, a na první pohled nečitelnou, fasádou. Rád bych se proto s vámi podělil o své analýzy filmů Prometheus a Cosmopolis,  ve kterých jsem velmi liberálně vycházel z Freuodovi teorie osobnost. Oba filmy vzbudily svým obsahem a zpracováním rozporuplné reakce u diváků i kritiků. Podle mě však v sobě ukrývají mnohem víc než se na první pohled zdá.




čtvrtek 4. října 2012

Promítání 10.10.


Začátek: středa 10.10. 18:00
Téma:


„Exploitation film“ je souhrnný název pro filmy, které díky nízkému rozpočtu a umělecké hodnotě lákají publikum pomocí cíleného využívání kulturních trendů, násilí, sexu nebo zvláštních efektů. Mnoho exploitation filmů díky kontroverznímu obsahu získalo kultovní status, a nálepka exploitation se tak postupně stala pro filmové producenty snadným způsobem jak získat za málo peněz hodně muziky. Zejména v USA vzniklo ve druhé polovině dvacátého století mnoho subžánrů exploitation, jmenovitě například blaxploitation (Shaft, Blackula, Dolemite), slasher films (Halloween, Nightmare of Elm Street, Friday the 13th), monster movies a mnoho dalších. Moderním zástupcem tohoto žánru je například Quentin Tarantino, který mu složil poctu ve filmech Jackie Brown a Death Proof.

Fenomén exploitation films můžeme snadno vysledovat i v české a československé kinematografii, pro jejíž subžánr se elegantně nabízí název "czechsploitation". České exploitation filmy se typicky inspirují americkými žánry, jejichž tropy oživují českými figurami, případně staví svůj apel na využívání specifik českého prostředí.  Bezpečným poznávacím znakem czechsploitation filmu je nízké kritické a divácké hodnocení poplatné cyničnosti českého publika. Často oprávněná kritika režie a hereckých výkonů totiž přehlíží nové hodnoty, kterou czechsploitation vytváří: syrový komentář doby ve všech jejích obscénnostech, a humor na účet jeho autorů. Czechsploitation je také studnicí vynikajících nápadů, jejichž původci letěli příliš blízko Slunci a jako Ikaros se zřítili do moře. České béčko tak přes své časté technické a narativní nedostatky působí v hřebejkovském mainstreamu osvěžujícím dojmem. 

První opravdový czechsploitation film je pravděpodobně sci-fi horor Upír z Feratu (1981), ve kterém závodní auto jezdící na krev připravuje o život nic netušící řidiče. Režie Juraje Herze silně připomíná filmy Davida Cronenberga z 80. let (Scanners, Videodrome, The Fly), ve kterých typicky fádní zevnějšek skrývá zhoubné organické bujení. Upíru z Feratu uškodila dobová cenzura, ale námět a herecký výkon Jiřího Menzela v hlavní roli z něj dělají film, který stojí za zhlédnutí. 

Zlaté období czechsploitation nastává v 90. letech, kterým kralují režiséři Jaroslav Soukup (Kamarád do deště, Svatba Upírů, Byl jednou jeden polda) a Vít Olmer (Tankový prapor, Playgirls, Nahota na prodej). Nahota na prodej (1993) často posmívaného Víta Olmera je skutečným klenotem. Scénář Josefa Klímy vede diváky do kriminálního podsvětí plného násilí, prostituce a nelegální pornografie. Akční film zachycující excesy divokého kapitalismu 90. let, plný více či méně záměrného humoru, staví monumentální pomník doby, která mu umožnila vzniknout. 

Rok 2004 přinesl hororovou komedii Choking Hazard, která je českou odpovědí na britský Shaun of the Dead: skupina lidí na filozofickém semináři v odlehlém hotelu Halali se snaží ubránit útoku zombie myslivců. Film od tvůrců teď už legendárního Byl jsem mladistvým intelektuálem (1998) na svůj britský protějšek mnoho ztrácí, ale i tak jde o velmi originální zpracování žánru zombie hororu. Za zmínku stojí i nechvalně proslulý film Bastardi (2010) Tomáše Magnuska, který využívá problém vzrůstající násilnosti žáků jako oporu nevkusně tragikomického příběhu. Příběh Bastardů, ve kterém se z dobromyslného učitele stane vrah, odráží příběh Mangnuska samotného, který se z dobromyslného amatéra proměnil v rasistického sociopata. 

Zlatý věk czechsploitation už možná minul, ale právě teď nastává čas dát českým béčkovým filmům, co jim patří: uznání jako žánr sám o sobě, který v sobě spojuje to nejlepší a nejhorší z české kinematografie a obnažuje ji tím až na kost.

Petr Suchánek


Upír z Feratu (CSFD)



Nahota na prodej (CSFD)



Choking Hazard (CSFD)