Tento film vychází z kratičké povídky, vydané těsně po válce ve sbírce Němá barikáda Jana Drdy. Povídka, na rozdíl od jiných v této knize, nemá příliš heroický nádech ani neoslavuje (zejména komunistický) odboj, je to spíše komorní drama, které bylo pro filmové účely poněkud upraveno. Pořád se ale jedná o silný příběh spojený s výbornými hereckými výkony, především Františka Smolíka v hlavní roli.
Oskarový snímek z roku 1967, příběh mladého železničáře Miloše Hrmy, není snad ani třeba nijak rozsáhle představovat. Autor předlohy - Bohumil Hrabal, režie - Jiří Menzel (který zrežíroval i další filmy podle knih tohoto spisovatele).
Tento film si vzal za předlohu autobiografickou sérii povídek spisovatele a novináře Oty Pavla. Dotýká se poněkud jiného tématu než předchozí filmy: persekuci Židů za protektorátu, neboť Pavel patřil do smíšené česko-židovské rodiny a část jeho rodiny strávila válku v koncentračních táborech. Film v režii Karla Kachyni zachovává ducha původních povídek a mísí v sobě komické i vážné momenty.