Speciální promítání 12.12.

Začátek 18:00

Mikuláš zbavil zemi další generace zlobivých dětí, sníh způsobil dopravní kolaps a ulice zaplnili lidé posilnění svařákem a turbomoštem . Co by jinde pravděpodobně znamenalo konec světa, v Česku znamená jediné: Vánoce jsou tady! Hoďte za hlavu zápočty a předtermíny a přijďte s BiograFFem zakončit sezónu 2012 na speciální Vánoční promítání. Připravili jsme pro vás tradiční i netradiční Vánoční filmy, které vás spolehlivě dostanou do rozjímání o tom, zda melancholii z dalšího proflákaného roku zapít ve Falku vodkou nebo rumem. Cukroví, prskavky a Vánoční náladu s sebou!

Zázrak v New Yorku (1947)

                                                         

Sám doma 2 (1992)

                                                     

                                                             

Santa je úchyl! (2003)

 

                                                         

Promítání 4.12.

Začátek: 18:00

Téma:

Anime

Jan Trnka

Cesta do fantazie

Píše se rok 2001. Čtyři léta uplynula od uvedení filmu Princezna Mononoke, když bylo konečně odhaleno další velké dílo Hayaa Miyazakiho, Cesta do fantazie. V Japonsku kasovní trhák, ale u nás, když už se konečně do kin dostalo anime, výrazný úspěch nezaznamenal. Škoda, vždyť i v USA ocenili jeho kvalitu soškou Oscara za nejlepší animovaný film roku...¨


Slovo, které nejlépe vystihne tento film jako celek, je "kouzelný". Překrásná ruční kresba, na které desítky umělců ze studia Ghibli strávily nekonečnou řadu dní i nocí, podmanivá hudba stvořená Miyazakiho dvorním skladatelem Joe Hisaishim a v neposlední řadě i prvotřídní výkony herců, kteří propůjčili kresleným postavám svůj hlas, to vše dodává filmu nepopsatelnou atmosféru.
Závěrem bych zmínil možná největší přednost Cesty do fantazie: je opravdu pro každého. Rodiče mohou nechat bez obav své ratolesti film sledovat, aniž by dítka byla svědky něčeho nevhodného, ba co více, dívat se může celá rodina. Nejedná se totiž pouze o pohádku, ale, jak bývá dobrým zvykem japonské tvorby, nese v sobě hluboké poselství, které se zabývá tématy z každodenního života. Síla přátelství, vztah mezi rodičem a dítětem... Vězte ovšem, že až se Vás někdo zeptá, o čem ten film vlastně byl, nebudete schopni dobrat se kloudné odpovědi. Budete jak u vytržení z Miyazakiho surrealistického a poetistického vyprávění. Tak jako já.

ZDROJ:-TU-

http://sakury-anime.blog.cz

Hrob světlušek

Hrob světlušek je japonský animovaný film (anime) režiséra Isao Takahaty produkovaný studiem Ghibli. Film je adaptací stejnojmenného autobiografického románu od Akijuki Nosaky. Film vyšel 16. dubna 1988. Příběh vypráví o japonském chlapci Seitovi a jeho sestřičce Secuko a popisuje jejich dramatický osud během druhé světové války.

Mnoho kritiků (zejména Roger Ebert) ho považuje za jeden z nejsilnějších protiválečných filmů vůbec; filmový historik Ernest Rister srovnává film se Spielbergovým Schindlerovým seznamem a dodává, že "jde o nejhlouběji lidský animovaný film, jaký jsem kdy viděl". Film je diváky ceněn zejména pro svůj mimořádný emocionální náboj, který pak ovšem někteří naopak kritizují jako až přílišný a citově vydírající.

Film byl vyvořen a vydán spolu s filmem Hajao Mijazakiho Můj soused Totoro, který po stránce kulis i příběhu tvoří v mnoha směrech jeho zrcadlový obraz. Při produkci si prý animátoři často nebyli jisti, do kterého z filmů náleží ten který obraz. Filmy byly zpočátku často promítány současně, Můj soused Totoro měl sloužít k odlehčení smutného tónu Hrobu světlušek.

Název Hrob světlušek není oficiální (film ještě nebyl v Česku distribuován), jde o název zvolený amatérskými českými překladateli titulků - poněvadž jde však o jediný český překlad, v českém prostředí se poměrně rozšířil. Film je známý i pod svým anglickým názvem Grave of the Fireflies.

http://anime-world01.blog.cz

Naušika z Větrného údolí

Epické dobrodružství princezny, která musí přinést harmonii mezi lidi a bouřící se přírodní živly. Cenami ověnčený japonský animovaný film (1984). Režie Hayao Miyazaki

Dramatický dobrodružný příběh o odvážné mladé princezně se odehrává ve fantaskním světě tisíc let po globální válce, která rozvrátila rovnováhu ekosystému. Lidské osady jsou roztroušené mezi Mořem zkázy, což je bující les toxických hub plný gigantických hmyzích tvorů. Většina lidí se mimo civilizované oblasti nevydává, ale princezna Naušika z Větrného údolí obdařená nadáním dorozumívat se s obřími insekty objevuje v zapovězeném prostoru krásu a učí se chápat jeho ekologické zákonitosti. Mezitím se vyostřuje napětí mezi dvěma nejmocnějšími státy, což přeroste až v otevřený boj o bájnou zbraň z doby globální války. Zatímco lidé bojují proti sobě i přírodním živlům, snaží se Naušika přinést mezi všechny znesvářené strany smír. Cenami ověnčený animovaný film bývá považován za ustanovující dílo Hajaa Mijazakiho, světově proslulého japonského animátora, k jehož vlivu se hrdě hlásí tvůrci ze studia Pixar. Mijazaki snímek natočil na motivy vlastního komiksu a rozvinul v něm řadu prvků charakteristických pro jeho nadcházející tvorbu. Obrazotvorností překypující vyprávění staví především na autorově typickém motivu ekologie coby souboru vztahů v určitém systému. Na základě fenomenálního domácího úspěchu filmu Mijazaki spolu s kolegou Isaem Takahatou založil animační studio Ghibli, které dodnes představuje jednu z předních světových dílen na celovečerní animované filmy. Jeho trademarkem jsou uhrančivě působivé snímky s nezaměnitelným kresebným stylem, které dokáží oslovit celé spektrum diváků od rodin s dětmi po vyhraněné filmové labužníky.

Web ČT

Promítání 28.11.

Začátek: 18:00

Téma:

Extrémní francouzská kinematografie

Gaspar Noe, Bruno Dumont, François Ozon, Catherine Breillat, Leos Carax....

Náročný pohled na současnost.

Jan Trnka

Enter the Void

Holy motors

L' Humanite

Promítání 21.11.

Začátek: 18:00

Téma:

La Cómedie humaine

Pod vznešeným názvem La Cómedie humaine, který jsem pro toto téma zvolil, se skrývá zemitý žánr československé filmové tvorby šedesátých let. Na svět jej přivedla autorská trojice Passer, Forman, Papoušek, jejíž filmy z tohoto období zachycují životy obyčejných lidí z nižších vrstev v jejich směšnosti, trapnosti a tragičnosti. Zásadním prvkem, dodávajícím filmům tohoto žánru nezaměnitelný charakter, je obsazení neherců (tj. lidí bez herecké zkušenosti) do hlavních rolí. Právě z obsazení bezprostředních, výrazně osobitých „herců“ jako byl Josef Šebánek, Jan Vostrčil nebo Josef Kolb pramení síla tohoto žánru. Tématem filmů jsou zpravidla nesnáze v rodinných nebo milostných vztazích.

Tvorba Ivana Passera, Miloše Formana a Jaroslava Papouška byla v tomto období nerozlučně svázána, a je třeba o nich mluvit ve vzájemných souvislostech. První lidskou komedií byl Černý Petr (1963) v režii Miloše Formana, který byl natočen podle novely Jaroslava Papouška. Černý Petr získal hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu, a stal se díky tomu modelem, na který mělo smysl navazovat. Rok 1965 dal vzniknout filmům Intimní osvětlení a Lásky jedné plavovlásky. Intimní osvětlení vzniklo jako spolupráce Papouška a Passera bez Formanovy účasti. Lásky jedné plavovlásky byl první film, na kterém se podílela celá trojice – Passer a Papoušek jako scénáristé, Forman jako režisér.

 Vrcholem žánru se stal film Hoří, má panenko z roku 1967, a to nejen kvůli svým uměleckým kvalitám, ale i kvůli dramatickému příběhu svého vzniku. Film sponzoroval slavný italský producent Carlo Ponti na tehdejší poměry astronomickou částkou 80 000 dolarů, která umožnila Formanovi natáčet na kvalitní barevný film. Hoří, má panenko zachycuje vesnický ples dobrovolných hasičů ve všech jeho tragikomických odstínech: rozkradená tombola, chlípnost starých hasičů i zpackané hašení požáru. Film se nelíbil ani vládnoucí garnituře, která v něm viděla ponižování obyčejných lidí, ani Carlu Pontimu, který požadoval po Formanovi vrácení investice. Navzdory okolnostem byl však poslední Formanův český film nominován na Oscara.

Po Formanově a Passerově emigraci do USA se stal jediným zástupcem žánru Jaroslav Papoušek, který dal coby scénárista i režisér vzniknout trilogii o rodině Homolkových. Bylo by velkou chybou chápat Homolkovi jako komunistickou ódu na buranské češství, protože minimálně Ecce homo Homolka (1969) bezešvě navazuje na odkaz žánrových předchůdců. Úvodní scéna Ecce homo Homolka, která zachycuje rodiny prchající z lesa před voláním o pomoc, patří mezi to nejzajímavější, co československá kinematografie nabízí.

Na závěr nelze opomenout roli kameramana Miroslava Ondříčka, který před emigrací natočil filmy Intimní osvětlení, Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko.

Součástí promítání bude i dříve nikdy neviděný krátký film Da capo al fine (1970), který nabízí fascinující pohled do brněnské amatérské tvorby ztracené v hlubinách historie.

Petr Suchánek

Intimní osvětlení

Hoří, má panenko

Ecce homo Homolka

Pro všechny, kterým uteklo promítání 13.11. je tu analýza promítaného filmu - vynikající Rodinné oslavy Thomase Vinterberga. Film natočený podle pravidel manifestu Dogma 95 přivádí diváka do temných zákoutí historie jedné rodiny.

  Rodinná oslava (1998)

Promítání 13.11.

Začátek: 18:00

Téma:

Dánský film 90. let

Dánsko - země, jež má o polovinu méně obyvatel než Česká republika, ale na vývoji světové kinematografie se podílela o něco významněji. Zvláště ve 20. letech, ale i během dalších dekád, Dánsko zastává alternativní postoj vůči Hollywoodem udávanému proudu. V 90. letech na sebe upoutalo světovou pozornost hnutím Dogma 95, jehož hlavním propagátorem byl a je Lars von Trier, ale v duchu této skupiny tvořili i další umělci - Thomas Vinterberg a Søren Kragh-Jacobsen.

Pusher

Filmová prvotina Nicolase W. Refna, kterého budete pravděpodobně znát hlavně jako tvůrce filmu Drive (2011). Tak jako ve většině svých filmů, se i v tomto věnuje podsvětí, konkrétně kodaňskému - prostituce, násilí a především drogy. Svérázný dealer Frank se vlivem náhod dostává z výsluní své profese a sám ochutnává úděl stíhaného a výhružkami pronásledovaného muže. Ve chvíli, kdy mu za patami stojí srbská mafie, začíná boj o holý život.

Rodinná oslava

Snímek natočený podle stanov hnutí Dogma. Zve nás na "obyčejnou" rodinnou oslavu zámožného muže. Tradiční rodinné spory se jednotliví členové snaží před hosty zatajit, ale co všechno může být odhaleno z rodinné Pandořiny skříňky, když se jeden ze synů nedrží scénáře?

Mifune

Opět Dogma, ale v mnohem smířlivější a stravitelnější podobě. Po svatební noci je novopečený manžel nucen své partnerce sdělit, že k ní nebyl až tak upřímný - zemřel mu otec, jehož existenci zatajoval. Musí odjet na venkov a postarat se o patřičné náležitosti. Nejedná se ovšem jen o pohřeb, ale i o péči o postiženého bratra. Sežene pomocnici, ta má ale svých problémů dost - pracovala jako prostitutka a utíká z Kodaně před úchylem, který ji pronásleduje, a tak tato smutná sestava bojuje s nástrahami života v malebném zákoutí dánské divočiny.

Eva

Výběr filmu na promítání 6.11.

Začátek 18:00

Téma:

Jasudžiró Ozu

Filmy Jasudžira Ozua zkoumají základní životní zápasy, kterým všichni čelíme: cykly zrození a smrti, přerod z dětství do dospělosti a napětí mezi tradicí a moderností. V jejich názvech jsou zdůrazněny změny ročních období, pozadí pro vyvíjející se proměny lidské zkušenosti. Z celkového pohledu je Ozuovo dílo jednou z nejhlubších vizí rodinného života v dějinách filmu.

Narodil jsem se, ale… (1932)

Tato dojemná komedie/drama byla v Japonsku velkým úspěchem jak finančním tak z pohledu kritiky. Jedno z nejpěknějších děl kinematografie o dětech začíná jako hýřivá Keatonovská komedie, ale rychle potemní při vykreslení klasické konfrontace mezi nevinností dětství a pokrytectvím dospělých. (CSFD)

Příběh z Tokia (1953)

Ozuův nejznámější film. Smutný, jednoduchý příběh generačního konfliktu, kde se návštěva jednoho postaršího páru svých zaneprázdněných, sebestředných potomků v Tokiu setkává s lhostejností. Tato nevděčnost slouží jen k odhalení nestálých emocionálních rozdílů. (CSFD)

Pozdní jaro (1949)

se stalo prvním a nejhezčím vyprávěním příběhu, který Ozu v mnoha variacích pořád přepracovával. Mladá žena (Secuko Hara), která bydlí se svým ovdovělým otcem (Čišu Rju), neuvažuje o svatbě, protože upřednostňuje stav pohodlné závislosti před odpovědností při výchově dětí a povinnostmi v domácnosti. Otec v obavě, že ona prožije samotný a prázdný život, ji, aby ji dal svobodu, vede k domněnce, že má v úmyslu se znova oženit. (CSFD)

Všechny texty, které jsem tady zveřejnil, jsou ze stránky http://kinoasie.webz.cz/?zem=inx&druh=tv&id=2

Výběr filmu na promítání 31.10.

Začátek 18:00

Téma:

Martin Scorsese

Taxikář (CSFD)

Zuřící býk (CSFD)

Špinavé ulice (CSFD)

Výběr filmu na promítání 23.10.

Začátek 18:00

Téma:

Paul Verhoeven

Nepochybně nejslavnější nizozemský režisér na sebe poprvé upozornil již v roce 1973 snímkem Turkish Delight za který získal v následujícím roce Oscara (v kategorii nejlepší cizojazyčný film). Jeho filmy jsou velice kontroverzní, převážně satiry, vyznačující se překrásným a nadčasovým vizuálem. I když jeho filmografie obsahuje velice známé filmy jako Základní instinkt, Maso a krev, v následujícím Biografu se zaměříme na jeho tři významné sci-fi, které významně ovlivnily celý žánr.

Martin Fiala

RoboCop (CSFD)

Total Recall (CSFD)

Hvězdná pěchota (CSFD)

Andrej Arseňjevič Tarkovskij

Začátek: středa 17.10. 17:30

Téma:
Andrej Arseňjevič Tarkovskij

Osamělý, výlučný.

Náročný, soustředěný pohled do nitra, spojení básnivosti a meditace v čase, mysticismus, konzervativní zdůrazňování rodinných a náboženských hodnot v lidském životě.

Stalker (CSFD)

Andrej Rublev (CSFD)

Nostalgie (CSFD)

Pan Freud a film

Psychoanalýza byla coby seriozní léčebná metoda už mnohokrát zdiskreditována pro svoji vágnost, špatně prokazatelné výsledky, a nekompatibilitu s vědeckými poznatky o fungování lidské mysli. Sigmund Freud však svými psychologickými koncepty zasáhl do mnoha odvětví kultury a ovlivnil celé generace umělců a filozofů.

Freudův strukturální model osobnosti a jemu příbuzné koncepty podle mě představují velmi zajímavý nástroj interpretace umění, který nám může pomoci odhalit mechanismy skryté za mnohdy matoucí, a na první pohled nečitelnou, fasádou. Rád bych se proto s vámi podělil o své analýzy filmů Prometheus a Cosmopolis,  ve kterých jsem velmi liberálně vycházel z Freuodovi teorie osobnost. Oba filmy vzbudily svým obsahem a zpracováním rozporuplné reakce u diváků i kritiků. Podle mě však v sobě ukrývají mnohem víc než se na první pohled zdá.

Cosmopolis (2012)

Prometheus (2012)

Promítání 10.10.

Začátek: středa 10.10. 18:00

Téma:

„Exploitation film“ je souhrnný název pro filmy, které díky nízkému rozpočtu a umělecké hodnotě lákají publikum pomocí cíleného využívání kulturních trendů, násilí, sexu nebo zvláštních efektů. Mnoho exploitation filmů díky kontroverznímu obsahu získalo kultovní status, a nálepka exploitation se tak postupně stala pro filmové producenty snadným způsobem jak získat za málo peněz hodně muziky. Zejména v USA vzniklo ve druhé polovině dvacátého století mnoho subžánrů exploitation, jmenovitě například blaxploitation (Shaft, Blackula, Dolemite), slasher films (Halloween, Nightmare of Elm Street, Friday the 13th), monster movies a mnoho dalších. Moderním zástupcem tohoto žánru je například Quentin Tarantino, který mu složil poctu ve filmech Jackie Brown a Death Proof.

Fenomén exploitation films můžeme snadno vysledovat i v české a československé kinematografii, pro jejíž subžánr se elegantně nabízí název "czechsploitation". České exploitation filmy se typicky inspirují americkými žánry, jejichž tropy oživují českými figurami, případně staví svůj apel na využívání specifik českého prostředí.  Bezpečným poznávacím znakem czechsploitation filmu je nízké kritické a divácké hodnocení poplatné cyničnosti českého publika. Často oprávněná kritika režie a hereckých výkonů totiž přehlíží nové hodnoty, kterou czechsploitation vytváří: syrový komentář doby ve všech jejích obscénnostech, a humor na účet jeho autorů. Czechsploitation je také studnicí vynikajících nápadů, jejichž původci letěli příliš blízko Slunci a jako Ikaros se zřítili do moře. České béčko tak přes své časté technické a narativní nedostatky působí v hřebejkovském mainstreamu osvěžujícím dojmem. 

První opravdový czechsploitation film je pravděpodobně sci-fi horor Upír z Feratu (1981), ve kterém závodní auto jezdící na krev připravuje o život nic netušící řidiče. Režie Juraje Herze silně připomíná filmy Davida Cronenberga z 80. let (Scanners, Videodrome, The Fly), ve kterých typicky fádní zevnějšek skrývá zhoubné organické bujení. Upíru z Feratu uškodila dobová cenzura, ale námět a herecký výkon Jiřího Menzela v hlavní roli z něj dělají film, který stojí za zhlédnutí. 

Zlaté období czechsploitation nastává v 90. letech, kterým kralují režiséři Jaroslav Soukup (Kamarád do deště, Svatba Upírů, Byl jednou jeden polda) a Vít Olmer (Tankový prapor, Playgirls, Nahota na prodej). Nahota na prodej (1993) často posmívaného Víta Olmera je skutečným klenotem. Scénář Josefa Klímy vede diváky do kriminálního podsvětí plného násilí, prostituce a nelegální pornografie. Akční film zachycující excesy divokého kapitalismu 90. let, plný více či méně záměrného humoru, staví monumentální pomník doby, která mu umožnila vzniknout. 

Rok 2004 přinesl hororovou komedii Choking Hazard, která je českou odpovědí na britský Shaun of the Dead: skupina lidí na filozofickém semináři v odlehlém hotelu Halali se snaží ubránit útoku zombie myslivců. Film od tvůrců teď už legendárního Byl jsem mladistvým intelektuálem (1998) na svůj britský protějšek mnoho ztrácí, ale i tak jde o velmi originální zpracování žánru zombie hororu. Za zmínku stojí i nechvalně proslulý film Bastardi (2010) Tomáše Magnuska, který využívá problém vzrůstající násilnosti žáků jako oporu nevkusně tragikomického příběhu. Příběh Bastardů, ve kterém se z dobromyslného učitele stane vrah, odráží příběh Mangnuska samotného, který se z dobromyslného amatéra proměnil v rasistického sociopata. 

Zlatý věk czechsploitation už možná minul, ale právě teď nastává čas dát českým béčkovým filmům, co jim patří: uznání jako žánr sám o sobě, který v sobě spojuje to nejlepší a nejhorší z české kinematografie a obnažuje ji tím až na kost.

Petr Suchánek

Upír z Feratu (CSFD)

Nahota na prodej (CSFD)

Choking Hazard (CSFD)

Výběr filmu na promítání 2.10.

Začátek 18:00

Téma:

Pedro Almodóvar

Španělský režisér, vynikající vypravěč a perfektní stylista. Jeho filmy vynikají po vizuální stránce, která je však často na hranici kýče, a možná i proto je mnohými opovrhován. Názor na jeho tvorbu nelze mít "jen tak mezi". Buď jeho dílu naprosto propadnete, nebo ho budete odsuzovat, doufám však, že diváci Biograffu objeví právě tu poetičnost jakou Almodóvar do svých filmů vkládá a stejně tak ocení spletitost jednotlivých příběhů, které se dotýkají tabuizovaných témat a poukazují tak na předsudky společnosti proti různým subkulturám a skupinám lidí, jež mají stejné právo na svůj život jako kdokoliv jiný ve Vašem okolí :)

Vše o mé matce (CSFD)

Barvy života a osud, který s nimi maluje. Jan

Ženy na pokraji nervového zhroucení (CSFD)

Schopnost jakou Almodóvar dokáže vyobrazit psychiku a charaktery jednotlivých postav je úctyhodná. Bláznivá komedie, která ale dokáže poukázat na postavení žen ve společnosti - feminismus a vše, co s ním souvisí. Eva

Mluv s ní (CSFD)

2 prolínající se příběhy/životy. Ztráta blízké osoby. Nesmiřitelnost s osudem. Touha. Láska. Nepochopení. Naděje... (Film se dočkal amerického remaku pod názvem Vanilla sky, ten je ale slabým odvar opravdového režijního umění španělského tvůrce.) Eva

Seznam témat

Výběr filmu na promítání 25. 9.

Začátek 18:00

Téma:

Bratři Marxovi

Myslíte si, že filmy, respektive komedie ze třicátých let jsou příliš suché, korektní, konzervativní – prostě nevtipné? Tak to jste nejspíš ještě nikdy neslyšeli o bratrech Marxových! Slavná bratrská trojice Groucho, Chico a Harpo, která ovlivnila ve tvorbě nejen Woodyho Allena, ale třeba i Voskovce a Wericha, vás přesvědčí o naprostém opaku! Jejich humor, který se zakládá především na rychlých a často dvojsmyslných dialozích by se dal charakterizovat několika slovy: Absurdita, Anarchie, Destrukce.

Kachní polévka (CSFD)

Noc v opeře (CSFD)

Kobylkáři (CSFD)

Výběr filmu na promítání 18. 9.

Začátek 18:00

Téma:

Charles Chaplin

Biograff opět ožívá a jako první téma jsme zvolili klasiku filmového průmyslu, umělce kterého zná každý fanda filmu i řadový divák, přijďte se o něm něco dozvědět a užít si filmový večer. Hlasujte o filmu, který budeme promítat.

Světla velkoměsta (CSFD)

 

Moderní doba (CSFD)

Diktátor (CSFD)

Výběr filmu na promítání 17. 5.

Začátek 18:00

Téma:

Nultá léta 21. století v Evropě 

První desetiletí nového tisíciletí v evropském filmu, se zkušenostmi celého století.

Rekonstrukce (CSFD)

Kodaň, bar. Mladý muž, přitažlivá žena. Cigarety, naděje, odvaha. Skok do neznáma.

Životy těch druhých (CSFD)

Rok 1984 ve Východním Německu. Tajná policie sleduje životy těch druhých, podezřelých, nebezpečných (?). Napětí, strach, přátelství, kolaborace i odboj. To vše převedl režisér ve svém celovečerním debutu na plátno.

Zvrácený (CSFD)

Odstranění dalších společenských tabu.
Retrospektiva.
Monica Bellucci, Vincent Cassel.

Výběr filmu na promítání 10. 5.

Začátek 18:00

Téma:

Western

Filmový žánr, ktérý půvpdně definoval filmy odehrávající se na "divokém západě" od 18. stol do začátku 20. stol., kde vládlo právo silnějšího a šerif držel silnou ruku jen když byl hlavní postavou ve filmu.

Samotné dějiny westernu jako filmového žánru můžeme sledovat už v roce 1903 "The Great Train Robbery". V dnešním westernu se létá do vesmíru a James Bond bojuje s mimozemšťany... 

Butch Cassidy a Sundance Kid (CSFD)

Paul Newman a Robert Redford stvárňují role dvou známých amerických lupčů v nefalšovaném westernu, kterému nechybí napětí, ale ani špetka humoru. 

Limonádový Joe aneb Koňská opera (CSFD)

Vemte všechny prvky westernu, vynásobte je tisícem a máte Limonádového Joa, přidejte chytlavé písničky a humor a koňská opera je na světě.

Přepadení (CSFD)

Že jste nikdy neviděli klasický hollywoodský western? Nevíte, kdo to byl John Wayne? V tom případě máte jedinečnou příležitost seznámit se s obojím. Stagecoach má vše, co má opravdový western mít.

A co to je? To se dozvíte, pokud pro tento film budete hlasovat. Myslím si, že nebudete litovat!